Bezmála 70 procent obyvatel Lotyšska podporuje pořádání demonstrací, 65 procent schvaluje vyhlašování stávek, 46 procent souhlasí s blokováním ulic a silnic a 40 procent s rozšiřováním letáků a s pouliční agitací. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, z něhož vyplývá i to, že 22 procent podporuje i takové protestní akce, jako je obsazení budov parlamentu či vlády.
„Vysoká podpora blokování ulic vyplývá z toho, že lidé mají ještě v paměti protestní akci zemědělců. Její organizátoři uspěli a dosáhli demise příslušného ministra,“ konstatuje sociolog Maris Brants z agentury Data Serviss, která průzkum prováděla.
Pro protestní akce se nejčastěji vyslovují mladí, muži a lidé s nízkými příjmy, agresivně naladění jsou ale také obyvatelé venkova. Radikální akce jako jsou útok na parlament či srážky s policií podporují nejčastěji lidé se středoškolským vzděláním, zatímco vysokoškoláci dávají přednost mírnějším formám.
V polovině ledna se lotyšskou metropolí Rigou přehnalo několik masových demonstrací, které přerostly v prudké srážky s policií. Hodně napomohly tomu, že nejprve odstoupil ministr zemědělství a posléze i předseda vlády. Lotyšsko se nyní potýká s hlubokou hospodářskou krizí, podle některých ukazatelů nejhorší ze všech zemí EU, přičemž post premiéra je stále prázdný, protože už několik oslovených kandidátů tuto funkci s díky odmítlo.
Neonacisti a nacionalisti sa opäť chystajú vyraziť do ulíc. Na 70. výročie vzniku vojnovej Slovenskej republiky povolávajú do Bratislavy krajne pravicové združenia svojich stúpencov. Proti nim sa začína zdvíhať vlna občianskeho odporu.
